Netrávím moc času sama. A netrávím moc času absolutním nicneděláním. Což se jeví jako šok, vždycky jsem si myslela, že lenost je moje velmi dobrá kamarádka. I ta vás ale může najednou opustit, říct “Už tě nemám ráda, změnila ses a to se mi nelíbí.” Pustila jsem ji tedy, nedržím nikoho proti jeho vůli. 

Vždycky jsem pozorovala ty druhé, až jsem se zapomněla dívat na sebe

Začala jsem psát blog. Co z toho vlastně bude, nevím. Nemám cíl. Možná poprvé v životě dělám něco naprosto bez cíle. O čem chci psát a proč a co chci říct? Nevím. Možná to není úplně lákavý začátek, že? Pokud jste i tak aspoň trochu zvědaví, čtěte dál. Jsem fotografka. Fotografka eventů a portrétů. Mým úkolem je pozorovat. Pozorovat, co se kolem mě děje, abych včas mohla zmáčknout spoušť a zachytit ten správný okamžik. Pozorovat klietku a zachytit ji ve správné póze, ve správný moment. Pozorovat, kdy se začíná uvolňovat, kdy z toho získáme ty nejlepší fotografie.